Židovské ghetto existovalo v Brně do poloviny 15. století v místě dnešní Františkánské ulice. Bylo to jakési “město ve městě”, a proto tam, kde na židovské domy navázala pozdější výstavba, je mnoho nepravidelnosti a neuspořádanosti. Přesně tak působilo místo, kterému se od 18. století pro jeho malebnost začalo říkat Římské náměstí.

Někdejší dům č. 495 vlastnil od roku 1849 knihař Ignác Sklepniczka. Ten zde také zřídil hospodu, kterou provozoval hostinský Sokoll. Název hospody “U uherského namlouvání” vznikl jako důkaz přátelských a srdečných vztahů mezi majitelem domu a hostinským, jenž poté, co si pan Sklepniczka v “Prešpurku namluvil sličnou pannu Viktorii” a přivezl ji do Brna, přivítal je tímto názvem na novém vývěsním štítu hostince. Tento hostinec míval mnoho stálých hostů z dobrých měšťanských kruhů. Na přelomu století za hostinského Hugo Bulky nesla hospoda název „U dobrého kamaráda“. Za druhé světové války dům nebyl poškozen, přesto byl v roce 1952 zbourán, takže zaniklo celé seskupení domů severní části, a Římské náměstí tak ztratilo svoji neopakovatelnou atmosféru.
 
V roce 1997 byl prováděn průzkum severní části náměstí, při němž došlo k objevení podzemí bývalé hospody. Sklepy gotického původu byly vybudovány do třech výškových úrovní. Z největší prostory ve střední úrovni bylo možno schodištěm sestoupit do nejnižší části, ve které se nalézá kamenná studna. Pochází ze 13. století a je zatím nejstarším, poměrně přesně datovaným, objektem svého druhu v Brně. Do sklepního systému byla začleněna dodatečně, původně však dosahovala až k povrchu středověkého terénu. Při jejím dně bylo nalezeno množství keramických konvic a částí dřevěných nádob z druhé poloviny 13. století. Sklep je dnes přístupný pouze litinovým poklopem z plochy náměstí.