Františkánský klášter sv. Bernarda založil v roce 1451 během svého druhého pobytu v Brně italský františkánský mnich a vášnivý kazatel Jan Kapistrán. Pro klášter bylo zakoupeno místo před městskými hradbami na jihu pod Puhlíkem při mlýnském náhonu. V době prvního švédského obléhání v roce 1643 dal velitel Brna plukovník Schönkirch ze strategických důvodů zapálit františkánský klášter, který shořel i s kostelem sv. Bernarda. Františkáni přesídlili do města a náhradou za zničený majetek dostali od městské rady kostelík sv. Maří Magdaleny a čtyři gotické domy, na jejichž místě byl v roce 1654 dokončen klášterní konvent.

Pod východním křídlem kláštera a z části pod dvoupatrovou uliční budovou a také pod náměstím se nacházejí rozsáhlé sklepní prostory několika výškových úrovní a spletité dispozice. Z někdejší románské stavby se dochovaly jen části zdiva z lomového kamene. V horní části bylo gotické zdivo také odstraněno, zřejmě při stavbě kláštera, a nahrazeno barokními zdmi s klenbami. Do dnešních dnů není celý rozsah historického podzemí prozkoumán.

V září roku 1982 došlo k prolomení klenby ve spojovacích chodbách pod náměstím. Při svozu odpadků se pod nákladním vozem propadla dlažba nad zřícenou klenbou dvou pater podzemních chodeb. Havárie byla v časové tísni řešena zabetonováním těchto prostor. Rozsáhlé sklepy pod budovou kláštera byly v osmdesátých letech upravovány a částečně staticky zajišťovány velmi nekoncepčně. Dnes je podzemí i celá budova ve velmi špatném stavu a pouze včasná oprava a vhodné využití povede k záchraně těchto velmi atraktivních historických míst kdysi tak oblíbeného a romantického Římského náměstí.