Tma, vlhkost, zatuchlý pach hniloby a zkaženého vzduchu a na druhé straně mysterium dávných časů, zapomenuté historie, genia loci a také lidské tvořivosti a mistrovské řemeslné práce předchozích generací. To jsou atributy zapomenutých a lidskému oku skrytých podzemních staveb a objektů, které zanechali naši předkové v historickém jádru města, kde bydleli, pracovali a kde prožívali každodenní shon při radostech i strastech své doby. Brněnské podzemí je však nejen pro ty, kteří sdílejí s našimi předchůdci stejný životní prostor, ale pro všechny, které historie Brna zajímá, doslova fenoménem. Fenoménem neopakovatelným ve své přitažlivosti, magičnosti a všudypřítomné tajemnosti. Nahlédněme tedy do těchto temných, ale poutavých míst v průběhu několika staletí…

14. století – století stavitelů

Ve 14. století bylo Brno jedním z nejvýznamnějších měst českého království. Počet obyvatel stoupl na tehdy úctyhodných 7 500 a Brno se stalo třetím nejlidnatějším městem království. Vzrůstající počet kupců, řemeslníků a šlechticů, kteří zakládali ve městě své rezidence, vyžadoval další prostor k ubytování nových obyvatel a skladování většího množství zboží i potravin. Domy byly postupně rozšiřovány a pod novými trakty vznikaly nové kamenné sklepy různých velikostí a počtů, propojené podzemními chodbami. Kámen se těžil zpočátku na Petrově a na Špilberku, později v lomu na Červeném kopci.

15. století – století obchodníků

Podzemní prostory se v 15. století nazývaly “lochy”, “pivnice”, “tůně” a “podruby”. Slovem “sklep” však byly označovány i obchodní sklady a krámy, více či méně zapuštěné pod úroveň ulice, kde se prodávalo kupecké zboží. Vstupní schodiště do lochů a pivnic bylo většinou umístěno do průjezdu, ale pro lepší zásobování byly zřizovány vstupy přímo z ulice - sklepní šíje s padacími dveřmi. Pro snadnější manipulaci se skladovaným zbožím, ale hlavně kvůli spouštění sudů se před šíje zatloukaly do země kůly. Ty zasahovaly do prostoru ulic a komplikovaly pěší i vozovou dopravu. Z bezpečnostních důvodů bylo jejich zřizování nakonec zakázáno.

16. století – století stabilizace

Se stabilizací hospodářské situace, rozvojem obchodu a narůstáním majetku měšťanů začíná nová etapa výstavby sklepů a trvá celé 16. století. Použitím nové metody ražení podzemí důlním způsobem se sklepení začíná rozšiřovat i pod veřejná prostranství. Zdění sklepů ze smíšeného kamenného a cihlového zdiva zcela nahrazuje od 16. století zdivo cihelné. Původní ploché stropy jsou nahrazeny cihlovými valenými či křížovými klenbami. Rozšiřováním a slučováním parcel vznikají nové renesanční domy a paláce, které původní sklepení nelikvidují, ale využívají je v nových dispozicích. Nové sklepy jsou budovány i do prostoru dvorních parcel, dokonce i pod užšími průjezdy domů.

17. století – století vína

Snaha o získání dalších prostor vedla majitele domů v 17. století k hloubení a rozšiřování sklepů až na samou hranici použitelnosti. Podlaha nejspodnějšího sklepení byla často na úrovni hladiny spodní vody, což vedlo k občasnému zatopení sklepa a zničení uskladněných zásob, ale někdy také k jeho destrukci. Vznikají rozvětvené sklepní labyrinty nejen pode dvory či sousedními objekty, ale zasahují hluboko před uliční čáry, pod veřejná prostranství, ulice i náměstí. Od těch dob se také tradují pověsti o tajemných a rozsáhlých brněnských chodbách, jež sahají daleko za hradby města.

18. století – století techniky

Od poloviny 18. století začíná mnohem intenzivnější výstavba podzemních technických objektů – odvodňovacích štol, kanalizačních stok a štol městských vodovodů, zásobujících město pitnou vodou. Vznikají také další, specifické podzemní stavby strategického charakteru. S budováním nového bastionového hradebního systému byly realizovány v prostoru hradeb sklepy a chodby kasemat. Některé sklepní prostory byly také budovány záměrně v utajení, neboť měly sloužit k uskladnění cenných věcí a majetku anebo jako úniková cesta v případě ohrožení či nepřátelského útoku.

19. století – století průmyslu

S rozvojem manufaktur a prvních továrních objektů v 19. století výstavba sklepů v centru města postupně ustává. Na předměstích vznikají nové skladovací prostory mnohem lépe vybavené pro ukládání a přechovávání zboží po technické i dopravní stránce. V souvislosti s rozsáhlou asanací městských objektů podléhají celé komplexy starých sklepů výstavbě nových, vícepatrových nájemních domů. Sklepy bez možnosti přístupu a kontroly ztrácejí větrací systémy i trativodní schopnost. Vznikají však podzemní stavby technického charakteru, podporující fungování rozšiřujícího se města.

20. století - století modernizace

Zdálo by se, že stavby po staletí ukryté pod dlažbou ulic a náměstí zůstávají zapomenuty a bývají náhodně objeveny jen při stavebních pracích. Skutečnost je však taková, že podzemí se velmi často připomíná samo způsobem tak razantním, že ho nelze přehlédnout. Ve 20. století, v době modernizací a přestaveb domů i celých bloků, byla sklepení, která ztratila původní funkci lednic či skladů vína a kupeckého zboží, často zavezena odpadky nebo sutí a zazděna. Následné statické poruchy domů, propadání povrchu komunikací a vznikající kaverny v městských ulicích byly první projevy destrukce podzemních staveb a přiměly vedení města zabývat se brněnským podzemím se vší vážností.

 

21. století - století současnosti

Systematický průzkum brněnského podzemí v 21. století přináší stále nové objevy a informace o stavbách, které byly v minulosti součástí městských bloků a ulic. Sklepení a podzemní objekty jsou stále ještě pod úrovní městského terénu do dnešních dnů dochovány. Mnoho z nich však již nenávratně zmizelo a je nahrazeno novou, současnou výstavbou. Přestože začlenění historických sklepů do nově budovaných objektů je technicky možné, dojde k němu pouze výjimečně a cenná sklepení jsou pak odstraňována jako nevítaná technická překážka nových staveb. Dokumentace této mizející historie je tak často jediným dokladem o stavebních proměnách města v průběhu minulých staletí.